V létě roku 2022 byl kouř z rozsáhlého lesního požáru v Českosaském Švýcarsku vidět i v nepříliš vzdáleném Ústí nad Labem. Vedle vrtulníků pomáhaly českým i německým hasičům v boji s ohněm také drony. Jejich nasazení ukázalo, jakým přínosem se v krizových chvílích mohou stát.
Ústí nad Labem v té době řešilo, jak zlepšit bezpečnostní i dopravní situaci ve městě. Objevila se šance financovat Dronové centrum z prostředků fondů Evropské unie. Byla to navíc výjimečná šance. V rámci Národního plánu obnovy bylo možné na investice svázané s 5G mobilními sítěmi získat sto procent financí. Vedení statutárního města Ústí nad Labem se rozhodlo, také na základě úspěšných zkušeností s drony v Plzni, pořídit pro potřeby krajské metropole malou leteckou flotilu těchto zařízení.
Po vypracování evropského projektu získalo město téměř dvanáctimilionovou částku nejen na čtyři drony, ale také na jejich příslušenství, výcvik operátorů i výukovou sadu pro školy a studenty.
„Získání dotace je solidní úspěch. Za přípravou projektů je obrovský kus práce,“ řekl po získání prostředků na tento záměr ústecký primátor Petr Nedvědický. Klíčová pro využití dronů je 5G technologie umožňující přenos dat z nich přímo k uživatelům, jako jsou vedení města, městská policie či hasiči. „Ve spolupráci s 5G sítěmi otevírají drony nové možnosti, jak snadno, rychle a nezávisle na externích kapacitách získávat komplexní, aktuální a přesná data o stavu a dění na území Ústí nad Labem,“ uvedla Romana Macová z kanceláře primátora města.
Sto hodin měsíčně ve vzduchu
Po půl roce plného provozu Dronového centra, které řídí městská společnost Metropolnet, jsou přístroje ve vzduchu sto hodin měsíčně. Mají za sebou pátrání po černých skládkách, nelegálních úkrytech bezdomovců v lesních porostech na okrajích Ústí nad Labem, zkoumání tepelných úniků budov nebo návrhy pro novou zeleň na základě tepelného vyzařování komunikací v horkých dnech. Podle vedení města to šetří čas i peníze.
Tato nová technologie pomáhá městu i při složitých situacích v městské dopravě nebo při pátrání po osobách. Asi polovinu času je využívají ke své práci různé odbory ústecké radnice, zbytek především městská policie. Někdy mají tato zařízení i nečekané využití, jako je například kontrola rybářů kolem Labe, které protéká městem. „Je to obdobné jako při hledání černých skládek. Kolem Labe je oblast, kde je zakázaný rybolov. Drony slouží k monitorování toho, zda tam nerybaří nějací pytláci. Pokud tam nějaké rybáře objeví, vyšle se hlídka městské policie,“ vysvětluje vedoucí Dronového centra Jan Čermák.
Získat mladé lidi pro nové technologie
Důležitou součástí vzniku Dronového centra byly vedle financování výuky několika pilotů dronů z řad zaměstnanců Metropolnetu a policie i dvě výukové sady pro mladé lidi. Jedna je zapůjčována pro žáky základních škol, kde si děti malé zařízení samy složí a pak s nimi mohou létat. „Jsou to spíše hračky určené k létání ve vnitřních prostorách,“ vysvětluje Čermák.
Druhá pokročilejší sada může posloužit i studentům vysokých škol a už letos ji mohli využívat studenti zdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Její součástí je i výuka programování dronů, které si pak studenti vyzkouší v provozu. Cílem je získat zájem mladých v Ústí nad Labem pro drony, a časem možná vychovat i jejich nové piloty. „Dronové centrum chceme dále rozvíjet, aby bylo co nejefektivnější,“ uvádí Čermák.
Obyvatelé Ústí nad Labem novinku většinou vítají, někteří se však obávají přílišného omezení soukromí. „Aby se nestalo, že budeme jako v Číně, kde je vše monitorované,“ uvedla v diskusi na facebooku Deníku ústecká obyvatelka Dominika Švábová Lakatošová.
Je tu fond spravedlivé transformace
Vedle zmíněné dotace EU na vznik Dronového centra využívá Ústí nad Labem a celý Ústecký kraj, jehož metropolí je, také dalších 15,8 miliardy korun z Fondu spravedlivé transformace EU. Tyto prostředky mají pomoci s přechodem uhelných regionů na nové formy hospodářství. A to v souvislosti s ukončováním těžby a využíváním uhlí v energetice.
Na počátku června bylo v Ústeckém kraji využito 83 procent těchto prostředků. Podporu získalo už téměř 500 projektů.
Jan Čermák: Pohled ze vzduchu usnadňuje policejní pátrání, ale také rozhodování o městské zeleni
Dotace Evropské unie na projekty 5G sítí pokryla sto procent nákladů na Dronové centrum města Ústí nad Labem, říká Jan Čermák, projektový manažer a vedoucí Dronového centra.
Jak vznikla myšlenka vytvořit v Ústí nad Labem dronové centrum?
Velkou inspirací pro nás byla Správa informačních technologií města Plzně, která dronové centrum provozuje už dlouhé roky. Byli jsme tam na školení a na fyzické ukázce. Na základě jejich zkušeností jsme dospěli k závěru, že využití dronů ve veřejném prostoru dává smysl.
A v čem smysl této technologie pro město jako Ústí nad Labem spočívá?
Je to nejen úspora peněz, ale i času, protože se na místo dostanou rychleji. Ve spolupráci městské společnosti Metropolnet a odboru investic města Ústí nad Labem s podporou vedení města vznikl projektový záměr, oslovila se externí společnost, která zpracovala potřebnou žádost o dotaci z fondů Evropské unie.
Ze které kapitoly fondů EU konkrétně tato dotace byla?
Byla to žádost o dotaci z prostředků Plánu obnovy, z části, která se týkala využití 5G sítí. Dotaci jsme získali a po úspěšné realizaci našeho záměru nám byla proplacena.
Tato dotace je ale v jednom směru velmi výjimečná – neměla žádné spolufinancování...
Dotace na projekty využívající sítě 5G pokrývala 100 procent nákladů a byla hrazena z prostředků Plánu obnovy EU. Ústí nad Labem zaplatilo pouze daň z přidané hodnoty.
Co znamená využití 5G technologie v případě vašeho centra?
Při využití dronů můžeme díky 5G síti používat přenos záběrů ze vzduchu v reálném čase. To je důležité například v případě bezpečnostních akcí. Součástí projektu byla proto i podmínka, aby celá oblast Ústí nad Labem byla pokryta 5G mobilním signálem operátorů. Oslovili jsme všechny tři mobilní operátory, a ti nám při konzultacích potvrdili dostatečné pokrytí města 5G signálem, aby bylo možné drony v plném rozsahu používat.
Co Dronové centrum, které vzniklo díky prostředkům z fondů Evropské unie, městu Ústí nad Labem přináší?
Spolupracujeme s městskou policií, která má sama dva proškolené piloty a využívá drony při policejních zásazích. Jsou využitelné například při pátrání po osobách, hledání černých skládek nebo řešení složitých dopravních situací při nehodách. Už několikrát byly v těchto situacích úspěšně využité. Hledá se také pomocí termokamer, takže drony mohou pátrat i v noci. Součástí dronů jsou i megafony, které se dají přidělat přímo na ten stroj, dokážou i blikat, takže jsou vidět, lze na ně nahrát i hlášení pro občany.
Nejde ale určitě jen o policii?
Drony také díky speciální výbavě zjišťují například tepelné úniky z budov, umožňují porovnání této situace před a po rekonstrukci. V současnosti jsou naše zařízení používány také při rekonstrukci Drážďanské ulice, jedné z tepen města, kde Dronové centrum pořizovalo záznamy tepelného sálání ulice. Tak, aby bylo možné kvalifikovaně rozhodnout, kde se mají při rekonstrukci vysadit stromy.
Kolik hodin týdně jsou dnes drony využívány?
V současnosti stráví ve vzduchu asi sto hodin měsíčně, ale dalších nejméně sto dalších hodin jsou data z nich zpracovávána pro konečné uživatele z řad orgánů města.
Kolik dronů bylo z projektu pro město Ústí nad Labem pořízeno?
Dronové centrum má díky této dotaci k dispozici čtyři stroje. Součástí projektového záměru bylo i kompletní vyškolení pilotů dronů, kteří se naučili nejen bezpilotní prostředek řídit, ale i zpracovat data, která pořídil. Máme dva drony kategorie A1. Jeden je s termovizí, druhý je se speciálním vybavením na pasportizaci zeleně. Další dron kategorie A2 je už více univerzální, s výměnným doplňkovým příslušenstvím. A pak je tu náš největší dron kategorie A3, který má veškeré dostupné vybavení, od fotogrammetrie až po detailní termosnímkování.
Pro představu, jak těžký je váš největší dron a jak dlouho může být nasazen v akci?
Náš největší dron kategorie A3 má 9,2 kilogramu, pro porovnání ty nejmenší mají pod jedno kilo. Pokud jsou příznivé povětrnostní podmínky, vydrží ve vzduchu a akci až hodinu na jednu baterii. V rámci projektu jsme mohli pořídit několik sad baterií, takže nás to v délce nasazení neomezuje. Navíc jsme za prostředky z fondů EU zakoupili i technologii napájecího lanka, která umožňuje použití bezpilotního letounu až na sto metrů při nepřetržitém monitoringu. A to i v případě celodenní akce, kdy může být ve vzduchu tak dlouho, jak je třeba.
- Zdroj: Deník, Foto: Luboš Palata
